.
1st Sgt. Michal Suchý
Dne 8.9. 2022 nás opustil náš člen a kamarád Michal Suchý, který zemřel ve věku nedožitých 37 let. Již jako člen klubu si před 10 lety pořídil jeepa. Vzhledem k tomu, že byl vedoucím pracovníkem zdravotnických laboratoří, stylizoval se jak označením jeepu, tak uniformou do příslušníka zdravotního praporu. Často stával i čestnou stráž u pomníků věnovaným americkým vojáků. Rozloučení s Michalem se konalo na ústředním hřbitově v Plzni. Tohoto aktu se samozřejmě účastnili i zástupci našeho klubu s historickou technikou. Bohužel část našeho klubu byla v tu dobu na dlouho plánované akci v Ardenách, ovšem ani to nezabránilo rozloučení s kamarádem. Náš kaplan pronesl krásnou smuteční řeč po telefonu, který byl přiložen k mikrofonu. Na poslední cestě doprovodil Michala zvuk sirén z jeepů a píseň, která zněla již v zákopech I. světové války - Tipperary.
Sgt. Láďa Rokos
Sgt. Láďa byl členem našeho klubu již od jeho založení. Akci Česká Kanada vedl od roku 2005. Úroveň zmíněné Kanady byla vždy dobrá, ale i přes to ji Láďa každoročně vylepšoval, za což mu patří náš dík. Zemřel po dlouhé těžké nemoci, které se snažil vzdorovat do poslední chvíle. Čest jeho památce.
Pan gen. Štandera - pilot od pánaboha. V dnešní den by oslavil 100 let.
V červnu 1939 odešel Miroslav Štandera z Československa s tříletou praxí pilota a pilotní školou v Prostějově. Měl jedinou vizi - bojovat za vlast. Nejdříve skončil v Cizinecké legii a poté vstoupil do nově vznikající československé letky. Při leteckém souboji utrpěl zranění páteře,ale měl štěstí-podařilo se mu nouzově přistát vedle nemocnice. Po pádu Francie byl jako jeden z posledních evakuován do Británie v sádrovém krunýři. Pokud by nebyl evakuován tak by mu jako občanovi protektorátu "Bohmen und Mahren"hrozila smrt. Po uzdravení se stává pilotem u 312. perutě a postupně létá se všemi stroji, které v té době Británie měla. Válečnou kariéru završil u 68.noční stíhací perutě RAF v hodnosti Pilot Officer. Po návratu do ČSR je umístěn k 24.bombardovacímu pluku v Plzni. Po komunistickém převratu dostal punc "zápaďáka" a byl propuštěn. Začal se živit sběrem šrotu v tehdy opuštěném pohraničí. Měl "štěstí v neštěstí". Když si pro něj přijeli soudruzi od StB tak nebyl doma a sousedé ho včas varovali. Odchází znovu do Británie a vrací se do řad RAF a pokračuje v létání. Do ČSR se vrací v době Pražského jara ale vízum mu prý dali omylem! Eminentní zájem má o něj nejen StB, ale i jejich kolegové - KGB. Opět opouští republiku, ale jen do Německa kde ještě létá, ale jen na nákladních letounech. Vrací se po roce 1989 a bydlí u své dcery v Plzni na Slovanech. Užívá si svobody a chodí za kamarády na letiště do Letkova - pěšky. Také ho dál láká létání a tak se jede "sklouznout" na letiště do Líň v proudovém Albatrosu. Zemřel 19.února 2014 ve svých 96 letech.
Generál Štandera měl rád jízdy v druhoválečné technice, proto není divu, že si oblíbil a zásadně jezdil s klubem 3. armády, kde byl vždy vítaným spolujezdcem na jeepu řízeným majorem Polívkou, jehož komentář je uveden níže.
"Měl jsem tu čest vozit pana generála Štanderu při Slavnostech svobody celých šet let. Dodnes mám rozhovory s panem generálem v živé paměti. Věnujme mu tichou vzpomínku."
Major Polívka
Stanislav "Sláva" Hrádek
Sláva Hrádek, rodák s Přeštic, vyrůstal v rodině motocyklového závodníka, svého otce, který byl mistrem v motocrossu doma i v Evropě. Sláva měl rád přírodu, patřil mezi kamarády, kteří se zajímali o historii Americké armády od vylodění v Normandii až do Plzně. Svého času sedlal také válečného Harleye, byl dobrý střelec z karabiny M1 a Peacemakeru. Oblékal se výhradně do uniformy 101. výsadkové divize US. Army.
Jako pro každého správného kovboje i pro Slávu byl symbolem Ameriky stát Texas společně s jeho vlajkou a odvážnými chlapy na koních, kteří žijí divoký a svobodný život s revolverem u pasu.
Na první fotografii je Sláva vpravo a na druhé za volantem.
Jako pro každého správného kovboje i pro Slávu byl symbolem Ameriky stát Texas společně s jeho vlajkou a odvážnými chlapy na koních, kteří žijí divoký a svobodný život s revolverem u pasu.
Na první fotografii se Sláva nachází za volantem a na druhé vpravo.
Naši padlí KAMARÁDI - Jirka Vítek s kamarádem Joem
Nikdy nezapomeneme na vaše činy a přátelství.
Lieutenant Jirka Vítek s kamarádem Joem. Oba jsou již "nebeští jezdci".
Pepson Čermák a Georg Vítek byli kamarádi už od r.1990, při 45. výročí osvobození americkou armádou, při prvních svobodných oslavách. Jirka tvořil posádku s Pepsonem a od tohoto času stále. Pepovo zamilované místo " Texas" u Jivjan kde se pořádala setkání kamarádů s Jeepy. Zasvěcoval do historie bojů 3. Armády a 5. sboru mladé chlapce z místa i okolí, kteří obdivovali Jeepy. Oba kamarádi se narodili v srpnu ve znamení Lva a tak je osud dal k sobě jak na zemi, tak i nyní se spolu projíždí jako posádka v Jeepu po nebeských pláních.
Jirka kamarád a tramp jeho chata na Třebeli a potom na Kosáku vypovídali o jeho přístupu k životu a o jeho srdečnosti, Jirka byl romantik. Pepík i Jirka byli nekompromisní k minulému bolševickému režimu. Oba dva rádi navštěvovali a vraceli se do oblasti Českého lesa, do obce Díly, aby se vždy poklonili památce šesti padlých vojáků US. Army.
Kamarád, který se věnoval spousty let sbírání amerických militarií a vojenských artefaktů všeho druhu. Svými znalostmi a přehledem o dobové ústroji vojáků americké armády pomáhal v začátcích nejednoho jeepaře a tím přispěl k rozvoji a autentičnosti veřejných vystoupení klubů vojenské historie. Jako skvělého parťáka a společníka si ho navždy budou pamatovat osádky Jeepů a dalších vozidel, se kterými tak rád jezdil. Nyní se i jeho bílá hvězda přesunula na nebesa, aby doplnila mozaiku svobody, která se skládá z obětí a vyhaslých životů lidí věřících ve význam tohoto slova.