VÚ 5625 Mladotice                                                   Záložní stanoviště 10. letecké armády ČSLA

Na zpáteční cestě z Javornice projevili někteří členové zájem navštívit opuštěný vojenský objekt ležící poblíž Mladotic. Lt. Col. Jack měl o tomto objektu informace (viz. níže uvedený článek), jak komunistická armáda na pokyn Kremlu pod vedením otce kosmonauta Remka měla v úmyslu napadnout státy západní Evropy.

- úkol : letecké útoky směr Regensburg, Norimberg, až zatlačení nepřítele k Rýnu
- velitel : Gen. por. Jozef Remek

Uvedené stanoviště bylo vybudováno u říčky Chladná , v úzkém a hlubokém zářezu.
Objekt byl oplocen dvojitým plotem se stálou strážní službou , kdy bylo povoleno střílet při vniknutí do střeženého prostoru.
Přívod energie byl zabezpečen připojením na síť 22 kV , transformátorem a zemními kabely.
Dále v podzemí byly agregáty na výrobu el. energie při výpadku sítě.
Anténní stožáry byly na kopci , nízké a maskované. Hlavní spojení bylo zemními kabely do kasáren v Kralovicích , kde byl štáb raketového protiletadlového útvaru a hlavní anténní systém.
Nadzemní část útvaru se skládala ze strážnice a vjezdu. Dále ubytovací stanoviště roty a skladů.
Štáb útvaru byl proveden jako rekreační chata. V areálu byl rybník a další objekty napodobující civilní
objekty. Na konci areálu byla budova s kancelářemi pro cizí důstojníky spojená s vodárnou.
Z této budovy byl proveden z hlavní kanceláře pomocí betonového krčku hlavní vstup do podzemních prostor.
Podzemní část v celkové délce 440 m byla vyrubána ve skalním masivu s vysokým nakrytím.
Hlavní chodba má délku 217 m , vyrubaná výška 400 cm a šířka 350 cm.
Chodby jsou vyplněné prefabrikovanými prvky s klenbou.
Mimo hlavního vstupu přes kanceláře , je zde i záložní vstup. Přes tento byl těžen výlom a poté
naváženo vybavení podzemí. ( el. agregáty , filtroventilace , vybavení jednotlivých stanovišť... )
V případě válečného konfliktu se zde štáb armády ukryl a mohl fungovat i v případě atomového konfliktu.
V době studené války zde byla pouze stálá strážní a udržovací jednotka.
Cvičné zaujetí stanoviště řídícími důstojníky bylo prováděno tak , aby ani oni nevěděli , kde se objekt nachází. Praktikovalo se to v noci , štábními auty se zakrytými okny.
Vojáci základní služby v podstatě nevěděli co hlídají. ( různé povídky o raketách , muničním skladišti )
Na závěr si musíme uvědomit , že v té době naše armáda disponovala 4 500 tanků , včetně lehkých.
To byly obávané BVP 1 s kanonem ráže 73 mm.

Členění komplexu:

Dvoupatrová budova - kanceláře, vodárna a z kanceláří hlavní vstup do podzemí.

Pancéřové dveře - záložní vstup - původně maskovaný seníkem.

Betonová deska ve svahu - nouzový výlez.

Autor článku: Lt. Col. Jack